Russell Brand: Provokatér, nebo další důležitý hlas?
Základní Brandovo sdělení podle mého názoru zní: Měli bychom se pozastavit nad tím, co si myslíme a co víme sami o sobě. Dokud nedosáhneme hlubšího pochopení člověka, nebudeme nikdy schopni se podívat na současné politické, společenské, kulturní a ekonomické problémy s dostatečnou mírou racionality a zároveň respektu k člověku.
Russell Brand se tak na několik týdnů stal veřejnou tváří určitého myšlenkového proudu, který v západní civilizaci bublá posledních dvacet let. Vychází z rozčarování ze současné společnosti, ale nejde o myšlenkový proud agresivně revolucionářský (jednou z jeho základních pozic je, že revoluce je jen otáčení se dokola, od jedné revoluce k druhé). Vyzývá k poklidnému veřejnému dialogu a jediné "revolucionářství" v klasickém smyslu probíhá v osobních životech jednotlivců. V různých podobách jej představují hnutí jako Indignados, některé frakce Anonymous, Occupy, Democracia real YA! a další. Média a ti, kdo se snaží tato hnutí pochopit, naráží na obrovskou bariéru v podobě roztříštěnosti a připravenosti dát hlas a zdroje každému, kdo má prostě a jednoduše dobrý nápad. Říká se, že jde o "flocks" neboli "hejna" zájmů, hýbající se a plánující podle podobně záhadných principů, jaké můžeme vidět u ptačích nebo rybích skupin (neexistuje jasná hierarchie, hnutí vždy míří k heterarchii a sdílenému spolurozhodování). Není náhodou, že o těchto snahách víme tak málo - jejich činnost je často skrytá a pečlivá, projevující se především na Internetu a v lokálních komunitách. Některé z "mladých" revolucí, které prošly Blízkým východem a většinou evropských zemí v posledních letech, mívá s již zmíněnými "hejny" a jejich fungováním mnoho společného a lze je vidět jako jeden proces. Tyto souvislosti ale málokdy vyjdou na povrch, protože svědčí o nezanedbatelné síle těchto myšlenek - na okraji spirituality a politiky, víry a správy, kde se dnešní média ani volení zástupci neumí zorientovat.
Kontroverze a nepochopení
Často výkřiky a výstupy podobné Brandovým vyznívají naprázdno, protože nepodchytitelná podstata tohoto hnutí mluví o hledání odpovědí "v každém z nás" a teprve pak vyzývá k hledání praktických řešení. V tom leží dvojí problém:
1) Mluvčí je identifikován s hnutím samotným, považován za řadového představitele, ačkoliv právě takové identifikaci se celé hnutí snaží vyhýbat a není, jak do něj jednoznačně někoho zařadit. Neexistuje manifest ani program, jen obrovské množství větších a menších uskupení, které se snaží najít a pak zkoumat různé hodnoty a přístupy k životu.
2) Neschopnost poskytnout jasné odpovědi a otázky působí v dnešním světě provokativně. Pokud ten člověk nemá co říct, proč se s ním vlastně média baví? Pochopit, o co že v tomto hnutí jde, vyžaduje proniknout velmi hluboko. Je tedy až komické sledovat, jak se lidé snaží hledat citáty, "sound bites", škatulkovat a sepisovat seznamy členů a jasné žebříčky priorit a aktivit.
Brand je v tomto smyslu obzvláště kontroverzním mluvčím, protože je pro nezasvěceného diváka především už zavedeným podivínem, plácajícím nesmysly o duchovnu a hledání pevné půdy pod nohama někde ve vlastních pocitech a podvědomí. Je jedno, na kolika demonstracích byl a ke kterým tématům se v minulosti vyjadřoval, jak moc je aktivistou a jaká je podstata toho, co vlastně říká. Jde o jeho image a minulost, která je používána jako zkratka za účelem zjednodušit situaci a udělat z Branda jen několikasekundový klip. Například jeho vyjádření o tom, že prostě a jednoduše nechodí k volbám, má podle mého názoru důležitou vnitřní logiku, která ale nemá šanci prosáknout do klasického vysílání.
Přitom ale stále říká to samé a pokud jeho slova někomu předám, aniž bych zmínil Brandovo jméno, mají zcela jiný dopad: Politická kultura je zkostnatělá, infikovaná obchodními zájmy, nepřipravená na výzvy budoucnosti, posedlá jednotlivými taktickými kroky od voleb k volbám, posluhující jednotlivcům místo toho, aby sloužila společnosti. My sami, občané a konzumenti, jsme součástí této situace, a proto bychom měli pracovat na svých hodnotách a světonázorech, abychom je pak mohli projevovat ve veřejném životě.
Dlouhá tradice
Brand se svým vystoupením v očích internetu zařadil mezi "komiky-filosofy", kteří hrají v naší společnosti roli dvorních šašků s licencí říkat lidem do očí pravdu. Klasiky jsou v tomto ohledu například Bill Hicks, Lenny Bruce, Dick Gregory a George Carlin, v mladší generaci se složitějším tématům věnují i původně odlehčenější Luis C.K. nebo Doug Stanhope. V jejich vystoupeních se snoubí nejčernější cynismus s nadějí v obrodu lidského duchovna v podobě nezávislé na církvích nebo jakékoliv vnější organizaci.
Brát duchovno vážně může dnes opravdu jedině komik. Komici však nejsou jediní a myslím si, že jde o zásadní osobní "přípravu" na výzvy současnosti.
Sebastian Chum
Radostná zpráva o konci křesťanství a dalších výjimečnostech naší doby
Tento text je: Konspirační hypotéza, teleologická poznámka, ontologická fikce a rituál magického naturalismu.
Sebastian Chum
Jehovisté jsou zhoubná sekta
Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...
Sebastian Chum
Strojová inteligence a singularita
Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.
Sebastian Chum
Zásadní změny planety v roce 2016
Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.
Sebastian Chum
NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...
Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...
Sebastian Chum
Proti fanatickému Islámu prohráváme kvůli duchovnímu pokrytectví
V nekonečné debatě o tom, jak se postavit islámskému terorismu, se stále častěji objevují hlasy, podle kterých je klíčem smysluplné obrany "návrat k židovsko-křesťanským hodnotám"... podle mě je to sebevražedná hloupost.
Sebastian Chum
Ve válce o svobodu slova nám Věra Jourová dělá ostudu
Paní Věra (ANO) je eurokomisařkou nádherně Orwellovské komise pro "Spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví". Má smělé plány, ze kterých mi běhá mráz po zádech...
Sebastian Chum
PizzaGate, část druhá: Kdo může za první výstřel?
4. prosince se muž motivovaný amatérským vyšetřováním aféry PizzaGate vydal do restaurace Comet Ping Pong ve Washingtonu a vystřelil po jednom ze zaměstnanců.
Sebastian Chum
PizzaGate, část první: Ať už jde o pedofilii nebo ne, média selhala
První z článků o složitém tématu PizzaGate - co můžeme říct už teď je, že většina médií netuší, jak s podobně vážnými zprávami zacházet.
Sebastian Chum
Přijetí uprchlíků nás zmrzačí, odmítnutí nás zabije
Zamyšlení nad tím, jaké vlastně máme možnosti tváří v tvář zhoršující se situaci... Současná veřejná debata nikam nesměřuje, mezitím ale lidé stále trpí.
Sebastian Chum
Analýza dat po čtyřiceti letech říká, že se blížíme k limitům civilizačního růstu
Stále častěji se potvrzují obavy vědců z různých oborů, předpovídající "slepou uličku" v dosavadním vývoji lidské civilizace. V tomto článku se zaměřím na jednu z nejstarších a nejuznávanějších předpovědí.
Sebastian Chum
Začíná Antropocén, nová "lidská éra" planety Země?
Člověk by si možná měl uvědomit, jak silným vlivem ve skutečnosti je... V tomto článku se pokusím uvést zásadní pojmy debaty o uvažovaném historickém mezníku, sahající od duchovna po geologii.
Sebastian Chum
Kolaps: Někteří z nás mají jasno
Lidská civilizace trpí pod trojnásobným tlakem krize „tří E“, tedy provázaného rozpadu ekologických, energetických a ekonomických systémů, což se projevuje dál v krizích politických i humanitárních.
Sebastian Chum
Jakou budoucnost vytváříme? Debata 21. století
V roce 2009 patřilo nejmajetnějšímu 1% lidí celkem 44% bohatství na planetě. V roce 2015 už to bylo 48% a tento rok se pravděpodobně dostaneme přes děsivou hranici 50%. Skutečnost, že 99% lidských bytostí na planetě má k dispozici pouze 50% všeho majetku a klíčových zdrojů, se tak stává jednou z největších překážek důstojné kvality života a zlomovým bodem ve vývoji velké debaty 21. století... Jakou budoucnost vytváříme?
Sebastian Chum
Pražský podzim je tady (zápisky 17.11. 2014)
Včera jsem se celý den procházel po městě a sledoval, jak různé skupiny lidí zachází se vzpomínkou na rok 89. Od rozohněných "zemanovin" přes bezzubé politické projevy a spektákl "sametového fetiše" až po nadějné zakončení večera v jedné ze zapomenutých pražských kaváren... byl to celkově smutný den, podzimní ve všech smyslech toho slova. Melancholie, marnost, bezmoc a strach na pozadí křečovitě veselých světel a koncertů. Uvádím jen mírně upravený zápis toku myšlenek.
Sebastian Chum
Osamělost se stává vážným společenským rizikem
Kdybychom měli naši dobu nějak nazvat, nebudou nám stačit termíny začínající na předponu post- (je jich příliš mnoho a další stále přibývají, od postkapitalismu a postmodernismu po posthumanismu a postdemokracii). Existuje jedna charakteristika současné éry, která ji odděluje od předchozích, a totiž téměř nezastavitelný růst pocitu samoty. Pomalu se ukazuje, že lidské bytosti ve světě samoty rychle chřadnou nejen fyzicky a psychicky, ale i jako společnost - jsme náchylnější k manipulaci, rychleji se vystrašíme, věříme lžím které nám dovolují přežívat ze dne na den a častěji podlehneme i autoritám, jejichž mandát nemáme racionální důvod uznávat. Pokusím se zamyslet nad tím, kde se tato míra samoty bere, jaké jsou její dopady a také co a proč bychom se s ní měli pokusit udělat.
Sebastian Chum
Změňme pohled na bohatství – čeká nás společenský šok
Složité téma společenské nerovnosti je myslím jedním ze zásadních problémů současnosti, protože pokud se s ním nedokážeme jako civilizace popasovat, bude ovlivňovat naši schopnost řešit všechny ostatní výzvy budoucnosti. Můj pokus o zpracování tohoto tématu vychází z přesvědčení, že je dobré alespoň o něm mluvit a psát, i když moje vědomosti a zkušenosti zdaleka nestačí. Mám však neodbytný pocit, že v současnosti nestačí vědomosti a zkušenosti žádného jednotlivce.
Sebastian Chum
Gaza: Náboženský konflikt a důležitost nového pohledu.
Lidé nechtějí uznat, že jde o nábožensky motivovaný konflikt, přesto jsou spojitosti mezi judaismem a sionismem i mezi islámem a džihádismem naprosto jasné. Hnutí Hamás se otevřeně hlásí k nenávisti vůči židovské víře a židovské komunitě. Vzhledem k tomu, co se dnes děje v Sýrii (diktátor Abbás) a v okolí Iráku (extremistická organizace ISIS), kde dochází k zabíjení muslimů muslimy po tisících, není tak trochu překvapivé, jak silně se islámský svět zaměřuje na Izrael? Srovnání počtů obětí je zarážející. Je myslím zcela zásadní uznat, že jde o nábožensky motivovaný konflikt a tudíž konflikt postavený na základech připomínajících spíše středověk než 21. století. Skutečně nepřijde nikomu směšné v novověku zakládat stát na náboženských základech?
Sebastian Chum
Politický mozek - nakolik hrají v našich názorech roli geny?
Politický názor je možná stejně daný, jako zda píšete levou nebo pravou rukou. Výzkumy snažící se najít spojitost mezi genetikou a politikou jsou stále častější a objevují se především v předvolebním období. Kognitivní věda přišla v posledních letech s tolika zajímavými objevy o lidském mozku a myšlení, že kdybychom je měli všechny aplikovat, nezůstane z naší civilizace kámen na kameni. Oblast politiky je ale obzvlášť citlivá k manipulaci a má moc přímo vědecký výzkum v nějaké podobě zavádět do každodenního života - proto jsem se rozhodl na ni zaměřit.
Sebastian Chum
Globální oteplování, část druhá: Pryč s klimatickou změnou!
Tento rok jsme zažili nejteplejší květen v zaznamenaných dejinách a zároveň atmosféra překonala kritickou hladinu 400 jednotek CO2 na 1 milion. Proč tedy stále používáme nejasný termín "klimatická změna"?
předchozí | 1 2 | další |