Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...

17. 01. 2017 16:51:32
Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...

Zatímco u jednotlivých jmenovaných oborů v takzvaném NBIC komplexu umíme alespoň rámcově odhadnout, kam směřují, jejich překryv a vzájemné násobení vytváří v blízké budoucnosti určitý "bod zlomu", za kterým si z dnešní pozice neumíme představit, co nás čeká.

Je trestuhodné, jak málo se o tomto fenoménu mluví, protože zatímco stále žijeme z velké části ve světě založeném na technosociálních základech z 19. století (dokonce i naše jaderné elektrárny stále pracují s Carnotovým cyklem, nemluvě například o urbanismu nebo vzdělávání), blížíme se k obrovským změnám. Zda k lepšímu, nebo k horšímu, je složitá otázka, na kterou se neodvažuji hledat odpověď... Přesto mám neodbytný pocit, že bychom se o obrovském zrychlení vědy a techniky měli bavit častěji a do větší hloubky. Přecijen není náhoda, že se neustále zhoršuje kvalita života dokonce i v bohatých zemích západního severu.

Pochopení, jak silný tlak působí na lidskou společnost "z blízké budoucnosti", by myslím mnohým z nás pomohlo lépe přijímat nejistoty a zmatek, které rozvoj NBIC přináší. Dalším důležitým důvodem, proč se s NBIC komplexem seznámit, je jeho schopnost výrazně ovlivnit jiné zásadní jevy v budoucnosti (singularita, kolaps, psychospirituální krize). Díky NBIC se totiž ukazuje, že naše odhady budoucího vývoje jsou nejen uzavřené do omezené škatulky klasicky chápaného ekonomického růstu a geopolitického tření mezi národními a korporátními celky, ale že například i naše praktické pokusy řešit ekologicko-ekonomické výzvy jsou ve srovnání s našimi teoretickými znalostmi velmi zaostalé.

O dopadu na možnosti řešení komplexních problémů, společenské zřízení, rozšíření lidských možností a rozvoj nových technologií (v podstatě o nové fázi evoluce) bychom myslím měli vědět co nejvíc.

Integrace, konvergence, synergie a tak dále...

Nanotechnologie dokáže ve své pokročilé podobě propojit většinu přírodovědných a inženýrských oborů, jak je známe, čímž pokládá první úhelný kámen NBIC komplexu. Biotechnologie přidává rozměr biomimetiky a možnosti poučit se z přírodou vyvinutých řešení a materiálů (včetně biomedicíny a genetiky). Informační technologie připojuje výpočetní a kontrolní sílu (včetně komunikačních principů). Kognitivní věda završuje komplex jeho navázáním na lidský mozek a další neurální sítě (neurologie).

Etika zásadních změn

Jak už je z výčtu asi jasné, na tak výrazné změny není lidská společnost ani zdaleka dostatečně připravena. Ztěží umíme zacházet se třemi největšími revolucemi minulého století (relativita, kvantová mechanika, teorie chaosu) a na dveře už klepe tucet dalších... Vyvstávají tak téměř neřešitelné otázky osobní svobody, soukromí, práva na sebeurčení a socioekonomické spravedlnosti, kterým se věnuje zoufale málo odborníků a politická sféra s nimi vůbec nepočítá (naopak pilně připravuje nepohodlnou půdu pro jakékoliv další smysluplné kroky vpřed). Dvě z nejzásadnějších debat na toto téma jsou "runaway civilization" a "species divide". První naznačuje, že výhody a výsledky aplikovaného NBIC komplexu budou dostupné jen velmi malé části lidstva, takže dojde ke vzniku "civilizace utržené ze řetězu", distribuované po celé planetě a téměř nezávislé na geopolitickém dění, jak ho chápeme (národní státy a nadnárodní korporace). Druhý pak předpokládá, že jakmile NBIC komplex dovolí některým lidem zasahovat do toho, co znamená být člověkem (včetně dědičnosti), rozdrolí se nám pod nohama jakákoliv ucelená představa a vzniknou desítky a stovky umělých fenotypů (nakonec vedoucí až ke vzniku nových druhů hominidů a zcela nesdělitelných kategorií lidské zkušenosti). Zajistit, aby při těchto procesech nedošlo ke katastrofickým zásahům do kvality života na planetě, si vyžádá dosud nevídaný důraz na veřejnou debatu, o politických změnách nemluvě.

Některé jednoduché aplikace NBIC komplexu

Doporučuji si pročíst zprávu vydanou americkou National Science Foundation z roku 2002 (CONVERGING TECHNOLOGIES FOR IMPROVING HUMAN PERFORMANCE), která se pokouší alespoň rámcově odhadnout, co nástup NBIC znamená a jaké jsou naše možnosti ve snaze se na něj připravit. Některé z možných aplikací, zkoušených už dnes, jsou:

- Přímé možnosti propojení mozku a stroje
- Pohodlné senzory a miniaturizované počítače schopné sledovat (a upravovat) zdravotní stav jednotlivce
- Roboti a autonomní software schopný spoluúčasti ve složitých lidských otázkách jako je motivace a osobnost
- Zrychlené učení a rozšíření možností těla i mysli, včetně rychlejší a spolehlivější komunikace schopné překonávat kulturní a jazykové rozdíly
- Nové materiály a metody průmyslové výroby (včetně chytrých hmot a metamateriálů)
- Nové nástroje, orgány, systémy a organismy
- Prolnutí virtuality a aktuality (kombinovaný prostor)

Pro jednoduchost (a pro představu, kam směřujeme) nabízí studie tento popis NBIC komplexu: "Pokud něco dokáže zformulovat kognitivní věda, dokáže to nanotechnologie vyrobit, biotechnologie aplikovat a informační technologie monitorovat a řídit."

Autor: Sebastian Chum | úterý 17.1.2017 16:51 | karma článku: 9.99 | přečteno: 317x

Další články blogera

Sebastian Chum

Jehovisté jsou zhoubná sekta

Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 22.22 | Přečteno: 877 | Diskuse

Sebastian Chum

Strojová inteligence a singularita

Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.

23.2.2017 v 14:24 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 403 | Diskuse

Sebastian Chum

Zásadní změny planety v roce 2016

Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.

19.1.2017 v 13:35 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 667 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Buď připraven!

Buď připraven! V životě je důležité být připraven. Však se také říká, že připraveným štěstí přeje. A často to dokonce ani moc nestojí....

28.4.2017 v 20:29 | Karma článku: 16.95 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jiří Křivánek

Kdyby tu byl kdy komunismus, byl by tu stále.

Nechci obhajovat minulý režim a už vůbec současný, bída a strach, touha po moci a bohatství ve jménu kapitálu je trendem obou dekád našich dějin a táhnou se jako páchnoucí smrad civilizací od nepaměti.

28.4.2017 v 20:07 | Karma článku: 17.38 | Přečteno: 335 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Proč se nedokážeme poučit

Zkoušeli jste si někdy položit otázku, proč se naše civilizace snaží zničit samu sebe? Možná se to nebude líbit, ale pokusím se odpovědět.

28.4.2017 v 19:24 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 268 | Diskuse

Kateřina Štojrová

Právo na dítě aneb Kdo se tady úplně zbláznil

Nedávno si několik politiků vyměňovalo názory na hranice asistované reprodukce. Který z jejich názorů už není možné považovat za normální? A je vůbec potřeba, abychom se vzájemně takto nálepkovali?

28.4.2017 v 19:03 | Karma článku: 24.15 | Přečteno: 614 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Zpráva o stavu naší společnosti

Vláda se schválením novely zákona o pohřebnictví stará, abychom se i po smrti měli dobře. Stále víc zákonů, vyhlášek a nařízení nás provází nejen za života, ale i na „pouti poslední“. Je to všechno nutné?

28.4.2017 v 17:38 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 220 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2752

_

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.