Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...

17. 01. 2017 16:51:32
Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...

Zatímco u jednotlivých jmenovaných oborů v takzvaném NBIC komplexu umíme alespoň rámcově odhadnout, kam směřují, jejich překryv a vzájemné násobení vytváří v blízké budoucnosti určitý "bod zlomu", za kterým si z dnešní pozice neumíme představit, co nás čeká.

Je trestuhodné, jak málo se o tomto fenoménu mluví, protože zatímco stále žijeme z velké části ve světě založeném na technosociálních základech z 19. století (dokonce i naše jaderné elektrárny stále pracují s Carnotovým cyklem, nemluvě například o urbanismu nebo vzdělávání), blížíme se k obrovským změnám. Zda k lepšímu, nebo k horšímu, je složitá otázka, na kterou se neodvažuji hledat odpověď... Přesto mám neodbytný pocit, že bychom se o obrovském zrychlení vědy a techniky měli bavit častěji a do větší hloubky. Přecijen není náhoda, že se neustále zhoršuje kvalita života dokonce i v bohatých zemích západního severu.

Pochopení, jak silný tlak působí na lidskou společnost "z blízké budoucnosti", by myslím mnohým z nás pomohlo lépe přijímat nejistoty a zmatek, které rozvoj NBIC přináší. Dalším důležitým důvodem, proč se s NBIC komplexem seznámit, je jeho schopnost výrazně ovlivnit jiné zásadní jevy v budoucnosti (singularita, kolaps, psychospirituální krize). Díky NBIC se totiž ukazuje, že naše odhady budoucího vývoje jsou nejen uzavřené do omezené škatulky klasicky chápaného ekonomického růstu a geopolitického tření mezi národními a korporátními celky, ale že například i naše praktické pokusy řešit ekologicko-ekonomické výzvy jsou ve srovnání s našimi teoretickými znalostmi velmi zaostalé.

O dopadu na možnosti řešení komplexních problémů, společenské zřízení, rozšíření lidských možností a rozvoj nových technologií (v podstatě o nové fázi evoluce) bychom myslím měli vědět co nejvíc.

Integrace, konvergence, synergie a tak dále...

Nanotechnologie dokáže ve své pokročilé podobě propojit většinu přírodovědných a inženýrských oborů, jak je známe, čímž pokládá první úhelný kámen NBIC komplexu. Biotechnologie přidává rozměr biomimetiky a možnosti poučit se z přírodou vyvinutých řešení a materiálů (včetně biomedicíny a genetiky). Informační technologie připojuje výpočetní a kontrolní sílu (včetně komunikačních principů). Kognitivní věda završuje komplex jeho navázáním na lidský mozek a další neurální sítě (neurologie).

Etika zásadních změn

Jak už je z výčtu asi jasné, na tak výrazné změny není lidská společnost ani zdaleka dostatečně připravena. Ztěží umíme zacházet se třemi největšími revolucemi minulého století (relativita, kvantová mechanika, teorie chaosu) a na dveře už klepe tucet dalších... Vyvstávají tak téměř neřešitelné otázky osobní svobody, soukromí, práva na sebeurčení a socioekonomické spravedlnosti, kterým se věnuje zoufale málo odborníků a politická sféra s nimi vůbec nepočítá (naopak pilně připravuje nepohodlnou půdu pro jakékoliv další smysluplné kroky vpřed). Dvě z nejzásadnějších debat na toto téma jsou "runaway civilization" a "species divide". První naznačuje, že výhody a výsledky aplikovaného NBIC komplexu budou dostupné jen velmi malé části lidstva, takže dojde ke vzniku "civilizace utržené ze řetězu", distribuované po celé planetě a téměř nezávislé na geopolitickém dění, jak ho chápeme (národní státy a nadnárodní korporace). Druhý pak předpokládá, že jakmile NBIC komplex dovolí některým lidem zasahovat do toho, co znamená být člověkem (včetně dědičnosti), rozdrolí se nám pod nohama jakákoliv ucelená představa a vzniknou desítky a stovky umělých fenotypů (nakonec vedoucí až ke vzniku nových druhů hominidů a zcela nesdělitelných kategorií lidské zkušenosti). Zajistit, aby při těchto procesech nedošlo ke katastrofickým zásahům do kvality života na planetě, si vyžádá dosud nevídaný důraz na veřejnou debatu, o politických změnách nemluvě.

Některé jednoduché aplikace NBIC komplexu

Doporučuji si pročíst zprávu vydanou americkou National Science Foundation z roku 2002 (CONVERGING TECHNOLOGIES FOR IMPROVING HUMAN PERFORMANCE), která se pokouší alespoň rámcově odhadnout, co nástup NBIC znamená a jaké jsou naše možnosti ve snaze se na něj připravit. Některé z možných aplikací, zkoušených už dnes, jsou:

- Přímé možnosti propojení mozku a stroje
- Pohodlné senzory a miniaturizované počítače schopné sledovat (a upravovat) zdravotní stav jednotlivce
- Roboti a autonomní software schopný spoluúčasti ve složitých lidských otázkách jako je motivace a osobnost
- Zrychlené učení a rozšíření možností těla i mysli, včetně rychlejší a spolehlivější komunikace schopné překonávat kulturní a jazykové rozdíly
- Nové materiály a metody průmyslové výroby (včetně chytrých hmot a metamateriálů)
- Nové nástroje, orgány, systémy a organismy
- Prolnutí virtuality a aktuality (kombinovaný prostor)

Pro jednoduchost (a pro představu, kam směřujeme) nabízí studie tento popis NBIC komplexu: "Pokud něco dokáže zformulovat kognitivní věda, dokáže to nanotechnologie vyrobit, biotechnologie aplikovat a informační technologie monitorovat a řídit."

Autor: Sebastian Chum | úterý 17.1.2017 16:51 | karma článku: 9.99 | přečteno: 335x

Další články blogera

Sebastian Chum

Jehovisté jsou zhoubná sekta

Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 22.42 | Přečteno: 975 | Diskuse

Sebastian Chum

Strojová inteligence a singularita

Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.

23.2.2017 v 14:24 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 431 | Diskuse

Sebastian Chum

Zásadní změny planety v roce 2016

Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.

19.1.2017 v 13:35 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 692 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Prezident na Vysočině slíbil omezení sprostých slov a následně přirovnal premiéra ke svini

Miloš Zeman slíbil při dnešním setkání se starosty a zastupiteli v Jihlavě, že omezí své verbální projevy. To mu nezabránilo, aby vzápětí nazval premiéra Sobotku tímto hanlivým výrazem. Kam až lze v tomto úřadu zajít?

28.6.2017 v 13:35 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 735 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Máme se co učit

Nedostatek vody začíná trápit naši zemi. Pro zkušenosti se obracíme k Izraeli. Dobrá volba. Tato „pouštní“ země to s vodou umí. A mohla by nás toho spoustu naučit nejen ohledně hospodaření s vodou.

28.6.2017 v 12:48 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 353 | Diskuse

Pavel Vrba

Když dorazí temný stín

a k tomu ještě se zpožděním. Člověku se pak pod nohama otřese zem a duši zahalí smutek. Jsou to okamžiky, kdy si člověk plně uvědomí tu smrtelnost všeho živého, co má rád a na čem mu skutečně záleží.

28.6.2017 v 9:45 | Karma článku: 16.11 | Přečteno: 523 | Diskuse

Václav Vít

Odpočinkové, okurkově sezonní zpravodajství.

Jde o účelově, rádoby humorně nadnesený ohlas skutečných událostí, které zas nejsou tak veselé. Doufejme, že nepodlehne cenzuře.

28.6.2017 v 9:44 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 239 | Diskuse

Vlasta Bohdalová

Objevení Ameriky dne 26. června 2017

Dne 26. června 2017 objevili v Hospodářských novinách Ameriku. Platy českých učitelů jsou nejnižší v Evropské unii a v OECD. Výdaje na žáka (počítáno v paritě kupní síly) jsou také nejnižší. Podíl školních výdajů na HDP je...

28.6.2017 v 8:13 | Karma článku: 12.65 | Přečteno: 375 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2855

_

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.