Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strojová inteligence a singularita

23. 02. 2017 14:24:03
Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.

Pokusím se pro přehlednost shrnout několik možností vývoje strojové inteligence, od těch nejbližších po ty (pravděpodobně) nejvzdálenější:

1) Předvídání a ovládání lidské pozornosti - Žijeme v éře takzvané "attention economy" a "Big Data", ve které různé korporace a státní instituce využívají možností chytrých algoritmů a dalších nástrojů k tomu, aby nejen ovládly to, co nás zajímá a čemu dáváme ve světě kolem nás přednost, ale také k usměrnění společnosti jako celku. V kombinaci s klasickou mediální manipulací tak vzniká prostředí, ve kterém se stírá rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací.

3) Automatizace složitých činností - Stroje postupně nahrazují nejen dělnická povolání, ale začínají šlapat na paty i službám, účetním, novinářům, právníkům a dokonce lékařům. Vyplácí se všude tam, kde je nutná schopnost konzultovat v jeden okamžik z lidského hlediska nekonečné množství zdrojů a přesně ovládat každý jednotlivý úkon pracovní činnosti. Stroj vyniká tam, kde člověk doposud hrál roli "zlidšťující" (osobní kontakt s lidmi), nebo chyběly ekonomicky efektivní cesty jeho nahrazení (nedostatečná artikulace strojů, například u automatických vozidel). Uzavírá se tak proces průmyslové revoluce, aniž by s ním držela tempo rekvalifikační a sociální politika.

4) Strojová empatie - Oblastí, ve které se nám stroje přibližují nejvíce, je paradoxně oblast citů a emocí. Stačí, aby měl přístroj přístup k databázi různých interakcí člověk-stroj a trochu času na upřesnění pro konkrétní případy. S takovým základem pak dokáže například i dnešní chytřejší mobil reagovat na pohyb, dech, výraz tváře a celkovou aktivitu svého majitele, takže každé pípnutí a kousek informace přijde přesně v tu chvíli, kdy se nám to nejvíce hodí, tónem a intenzitou odpovídající naší náladě (a skrytým přáním). Jakmile se tato schopnost rozšíří mezi více strojů, stanou se pro nás nejen nástroji myšlení a ulehčení některých úkonů, ale i hluboce zakořeněnými součástmi našeho emocionálního vývoje.

5) Artilekty (artificial intellect) - Už jsme si zvykli, že stroje dokáží porazit člověka ve složitých hrách jako je čínská go (případně skládat hudbu nebo produkovat výtvarné umění), ale jen málo zatím doceňujeme, kam tento proces směřuje. Artilekt není umělá inteligence, ale je to stroj, který se výkonem svého intelektu blíží člověku. Pro většinu myšlenkových funkcí (řešení problémů, řídící pozice, analýzy a rozhodování) tak budeme najednou mít tolik neúnavných a supervýkonných specialistů, kolik si jich dokážeme postavit. Na úrovni artilektu už se dá mluvit i o pokročilých kybernetických zbraních a možnostech prolomení takzvaných "velkých problémů", na které lidstvo čeká už téměř sto let - planetární ekonomika, geopolitika, logistika a energetika (na které roztroušené skupiny odborníků současnosti nemají odpověď a jen pomalu se nám daří na ně nasazovat kvantové a další superpočítače).

6) Neurální propojení člověk-stroj - K prolnutí lidské a strojové mysli může dojít i bez chirurgických zákroků, pouze za použití současných technologií. Díky objevům epigenetiky a neuroplasticity se ukazuje, že pro člověka je přirozené využít ke svému vývoji každý nástroj vhodný pro takzvanou "exteligenci" (vnější inteligenci, tedy myšlení mimo vlastní mozek). I dnešní stroje nás v této oblasti ovlivňují tak moc, že někteří autoři mluví o kybernetizaci člověka jako o procesu, který už dávno proběhl. Jakmile se naučíme s nimi lépe a plynuleji komunikovat, možná bude na čase mluvit o novém druhu hominida.

7) Kombinace strojové inteligence s NBIC komplexem - Nezávisle na vývoji strojové inteligence žijeme v historicky jedinečném období šíření a prolínání nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní vědy. Bez strojové inteligence to znamená přístup k metamateriálům, novým vědeckotechnickým oborům, syntetickou přírodu, roztroušení industriální a logistické infrastruktury a v neposlední řadě i zásadní proměnu toho, co znamená být člověkem. V kombinaci se strojovou inteligencí to znamená vznik nového druhu života a inteligence obdařeného možnostmi, které si za současných podmínek umíme jen těžko představit. Díky NBIC by i jednodušší strojová inteligence mohla získat možnost ovlivňovat své okolí i sebe sama zcela nezávisle na lidstvu.

8) Singularita - V určitém bodě bude mít i více či méně inteligentní stroj dostatečně spolehlivý přístup ke zdrojům a nástrojům k tomu, aby začal měnit a vylepšovat sebe sama. Dnešní mladé strojové inteligence už jsou schopny se učit a zdokonalovat vnitřně, je tedy jen otázka času, kdy začnou stavět další (pokročilejší nebo specializovanější) stroje. Pokud tedy nedokážeme vytvořit nadlidskou inteligenci my sami, dokáží ji možná vytvořit někteří z jejích předchůdců. Jaký bude mít taková událost vliv na lidstvo nemáme, jak předpovídat - mluví se o zrušení rozdílu mezi živou-neživou-uvědomělou hmotou nebo o praktickém využití takzvané fyzické informace (teoretického základu reality na nejdrobnější úrovni).

Autor: Sebastian Chum | čtvrtek 23.2.2017 14:24 | karma článku: 10.24 | přečteno: 431x

Další články blogera

Sebastian Chum

Jehovisté jsou zhoubná sekta

Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 22.42 | Přečteno: 975 | Diskuse

Sebastian Chum

Zásadní změny planety v roce 2016

Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.

19.1.2017 v 13:35 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 692 | Diskuse

Sebastian Chum

NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...

Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...

17.1.2017 v 16:51 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 335 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Prezident na Vysočině slíbil omezení sprostých slov a následně přirovnal premiéra ke svini

Miloš Zeman slíbil při dnešním setkání se starosty a zastupiteli v Jihlavě, že omezí své verbální projevy. To mu nezabránilo, aby vzápětí nazval premiéra Sobotku tímto hanlivým výrazem. Kam až lze v tomto úřadu zajít?

28.6.2017 v 13:35 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 735 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Máme se co učit

Nedostatek vody začíná trápit naši zemi. Pro zkušenosti se obracíme k Izraeli. Dobrá volba. Tato „pouštní“ země to s vodou umí. A mohla by nás toho spoustu naučit nejen ohledně hospodaření s vodou.

28.6.2017 v 12:48 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 353 | Diskuse

Pavel Vrba

Když dorazí temný stín

a k tomu ještě se zpožděním. Člověku se pak pod nohama otřese zem a duši zahalí smutek. Jsou to okamžiky, kdy si člověk plně uvědomí tu smrtelnost všeho živého, co má rád a na čem mu skutečně záleží.

28.6.2017 v 9:45 | Karma článku: 16.11 | Přečteno: 523 | Diskuse

Václav Vít

Odpočinkové, okurkově sezonní zpravodajství.

Jde o účelově, rádoby humorně nadnesený ohlas skutečných událostí, které zas nejsou tak veselé. Doufejme, že nepodlehne cenzuře.

28.6.2017 v 9:44 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 239 | Diskuse

Vlasta Bohdalová

Objevení Ameriky dne 26. června 2017

Dne 26. června 2017 objevili v Hospodářských novinách Ameriku. Platy českých učitelů jsou nejnižší v Evropské unii a v OECD. Výdaje na žáka (počítáno v paritě kupní síly) jsou také nejnižší. Podíl školních výdajů na HDP je...

28.6.2017 v 8:13 | Karma článku: 12.65 | Přečteno: 375 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2855

_

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.