Feudálové ze Silicon Valley, jedna z děsivějších podob budoucnosti

Zní to možná neuvěřitelně, ale známé Křemíkové údolí je opravdu špatné místo k životu... pokud tedy nepatříte mezi vrcholové zaměstnance některé ze známých IT firem. Z výsledků průzkumů kvality života v tomto dlouholetém centru inovací a nových myšlenek mě zamrazilo, protože jsem ho vždy považoval za světlý bod a jakousi modelovou naději pro vývoj lidstva. Za posledních 10 let ale došlo k zásadnímu zhoršení a pokud se Silicon Valley považuje za živoucí experiment a ukázku toho, jak by mohla vypadat budoucnost založená na informačních technologiích, v současnosti jde spíše o odstrašující příklad.

Silicon Valley soustřeďuje vědce a vynálezce už téměř sto let. Začala zde například vysílat první rádiová stanice v USA, po druhé světové válce vláda investovala do rozvoje Stanfordské univerzity a od té doby odtud proudí jeden (nejen technologický) průlom a legendární výzkum za druhým. Tak si Silicon Valley pamatujeme od jeho zlaté éry v 70. letech a takovou má pověst i v současné kultuře. Něco se však změnilo a v určité míře situace v Silicon Valley a jeho dopad na životy lidí v okolí předznamenává, jak by mohla vypadat budoucnost.

Této budoucnosti se prozatím říká "polarizovaná". Urbanista Jeol Kotkin ji popisuje jako nový feudalismus a ekonom George Mason mluví o nastupující "Velké stagnaci" lidské civilizace, kdy se celá společnost začíná zaměřovat na poskytování služeb počítačům a lidem pracujícím v jakémsi "IT jádru". Ve svém v mnoha bodech překvapivě přesném futurologickém odhadu vývoje v roce 2014 takovou společnost předpovídal i Isaac Asimov a podobně nás varoval Marshall McLuhan: Z lidských bytostí se stávají "sexuální orgány světa strojů" a vztah počítač-člověk začíná připomínat vztah mezi rostlinami a jejich opylovači.

Základ současných problémů můžeme vidět v takzvané "dot com bubble" během druhé poloviny 90. let, kdy se rozvinuly nevídaně riskantní a nepodložené odrůdy spekulantství a divokých investic do nových firem, existujících především díky internetu (zde leží začátky Amazon, Google a dalších). Šlo o první záblesk toho, jak moderní technologie odříznuté od technických a inženýrských základů - ponechané na pospas manažerským a marketingovým silám - podléhají chybám lidského vnímání a plánování. Trend jakési "trivializace" a "masovosti" informačních a komunikačních technologií pokračuje dodnes a v mnohém překonává negativní dopady původní "dot com bubliny", protože skutečná hodnota těchto technologií pro vývoj lidstva zůstává vesměs skryta mimo zájem veřejnosti, za hradbou barevných reklam a nesmyslných hříček zacílených na často překvapivě přízemní potřeby a hledající hlavně způsoby oslovení co nejmenšího společného jmenovatele. V lecčems jde ukázku toho, kam až mohou dojít některé společenské tendence naznačené v mých předchozích článcích.

Dnes je v údolí zastoupena v podstatě každá větší IT korporace, hlavní centrálu zde má Google, Facebook, Twitter, Ebay, Intel, Oracle, Tesla, Hewlett-Packard, LinkedIn, Apple, Sun Microsystems, Adobe a další. Současné Silicon Valley však není tím, čím bývalo a jak si ho pamatujeme. Charakteristikou oblasti se za posledních zhruba deset let stala příkře pyramidální společenská struktura s velmi úzkým vrcholem bohatých vlastníků a investorů a s obrovskou základnou lidí, jejichž práce je nejistá a plat mizivý. Ačkoliv tedy skrze Silicon Valley neustále proudí obrovské množství zdrojů i příležitostí, z hlediska kvality lidského života jde o šedou a nehostinnou pláň pyšnící se jen několika slonovinovými věžemi. Jak se to stalo a proč je to tak špatná zpráva?

Nepěkné stránky současného Silicon Valley

(Tahle cesta k budoucnosti se mi nelíbí.)

1) Přístup k zaměstnancům a práci

Většina zaměstnanců velkých IT korporací jako je Apple jsou lidé vyrábějící součástky kdesi v zemích třetího světa. Nechci však začínat složitou debatu o tom, jakou hodnotu by pro nás měla mít práce nevzdělaných lidí v chudých zemích a zda je ekonomicky únosné s ní zacházet jinak, než jak s ní zacházíme. Jde mi o zdůraznění toho, že mnoho lidí vnímá tyto IT korporace jako posvátné "job creators", zaměstnávající podle veřejných údajů stovky tisíc lidí v perspektivním oboru a tím pádem udržující image zásadní součásti euroatlantické budoucnosti (stejná teze jako o Silicon Valley platí o japonských a evropských firmách). Ve skutečnosti však drtivou většinu těchto čísel tvoří nekvalifikovaná práce kdesi daleko, takže pověst férových a moderních zaměstnavatelů zachraňujících ekonomiku je nepodložená. Například Apple uvádí, že zaměstnává 400 tisíc lidí, ale přímých zaměstnanců je v Silicon Valley jen 16 tisíc (a 31 tisíc v dalším centru v Texasu), takže drtivá většina práce pro Apple probíhá v zahraničí (především v Číně). A čísla jsou překvapivě nízká i u ostatních firem v oblasti: Google je největší s 46 tisíci lidmi, 4600 lidí u Facebooku, méně než 2 tisíce lidí u Twitteru a tak dále. Dochází tedy k obrovské koncentraci zisků, proudících na vrcholek pyramidy v každé ze společností.

K zoufalé situaci přispívá i skutečnost, že většina z těch, kdo skutečně pracují na místě a přímo pro danou korporaci jsou takzvaní "guest workers", nadšení a ochotní studenti a čerství absolventi z celého světa, kteří jsou ochotni pracovat více, za méně peněz a v horších podmínkách, než lidé přímo ze západních zemí prvního světa. Tito guest workers přijíždí a odjíždí v rychlých cyklech, jejich pracovní vztah s danou korporací je nastaven tak, aby byli postradatelní. Ve skutečnosti tak jde jen o prestižnější callcentra a programátorské farmy, živící se na pověsti své značky. Není se čemu divit, že se v oblasti množí počty nezaměstnaných vysokoškoláků a odborníků, protože společnost se stále chová tak, jako kdyby Silicon Valley nabízelo příležitosti těm, kdo je umí využít - o to už ale v poslední dekádě nejde. Od roku 2001 do současnosti zmizelo z oblasti více než 40 tisíc pracovních míst v oboru, což se neslučuje s pověstí dramatického rozvoje. Výsledkem je, že pro současné IT korporace pracuje nejen méně lidí než dříve, ale navíc se jejich plat za posledních 20 let příliš nezvýšil (protože odborné práce není tolik potřeba, došlo mezi programátory ke zvýšení ze 60 tisíc dolarů ročně na 75 tisíc dolarů ročně - tím se i doposud nadějná a pokroková oblast IT stala typickou ukázkou stagnace). V roce 2009 se dokonce ukázalo, že mnohé firmy v Silicon Valley mají dohodu o tom, že si nebudou navzájem "krást" zaměstnance zvyšováním platů.

Dojem ze struktury těchto korporací se však nemění, ani když se podíváme na odborníky. Za posledních deset let totiž dramaticky klesl počet techniků a inženýrů, programátorů a akademiků. Ve skladbě těchto firem začínají převládat administrativní a byrokratické složky, případně marketéři a manažeři všech odrůd. Podle některých teorií jde o "manažerskou" fázi, kterou si prochází každé odvětví průmyslu nebo správy, to ale nic nemění na podivné atmosféře, při které jsou nám jako obrovské pokroky v technice předkládány už několik let převážně drobné změny nafouklé hypem a marketingem. Ve zlaté éře 70. let se v Silicon Valley vyráběly technologie, které zde byly vyvíjeny - v současnosti probíhá stejný odliv a brutální optimalizace a komodifikace, která zničila automobilový průmysl a vytvořila místa jako je Detroit. Z hardware a software se důraz přesunul na sociální média, reklamu a často kontroverzní práci s údaji uživatelů.

A nakonec zbývají nejvyšší příčky, směs nadějných inovátorů a dravých investorů. Právě tito lidé nastavují kulturu korporací a jejich směřování, jsou mezi nimi jedni z největších vizionárů současnosti. Bohužel, v současnosti přichází financování a s ním i očekávání investorů z oblastí, které se vyznačují spekulantsvím a podivným světem finančních derivátů. Tato kultura světa financí zabarvila kulturu IT a současné Silicon Valley se svým přístupem začíná blížit etickým a obchodním hodnotám ostatních velkých korporací. Poslední, co IT svět potřebuje, je přiblížit se firmám jako je Monsanto, Nestlé, CitiGroup, Wal-Mart, BP, J.P. Morgan, DynCorp, Phillip Morris, Chevron, Goldman Sachs, Dow, Shell, Halliburton, Academi, KBR, Pfizer a jim podobným. Aniž bych v tomto článku zacházel do rozboru toho, proč si myslím že korporátní svět není zrovna přínosem pro lidstvo, jednoduše říkám že "peníze pro IT velikány pochází ze stejné finanční kultury, jako pro každou jinou korporaci - a nesou s sebou tudíž stejné nešvary". Mladý a pro budoucnost zcela klíčový obor, jako je IT, by měl mít podle mého názoru vyšší standardy a jít příkladem (i díky své relativní nezávislosti na tradici a tlaku setrvačnosti, kterými trpí například energetický nebo automobilový průmysl).

2) Daňové úniky, spolupráce s pochybnými institucemi a dravý lobbysmus

Facebook minulý rok hlásil zisk přes jednu miliardu dolarů, ale neodvedl naprosto žádné daně. Google se vyhnul placení daní z více než dvou miliard díky kouzelnému triku přesunů na bermudských účtech, Apple už léta provádí starý únikový trik zvaný "Irský sendvič" a podobně problematická je situace u každé větší IT instituce. Většina lidí reaguje na tuto situaci tak, že daňové úniky jsou určitým nepsaným pravidlem ve "vysoké hře" nadnárodních aktivit, jako je energetický a automobilový průmysl. IT průmysl je pouhým novým přírůstkem mezi tyto velké hráče a dalo se čekat, že půjde stejnými cestami. Problém však je, že IT instituce mají zcela jinou pověst a zcela jiný dopad na společnost, lidé jsou proto vůči jejich temnějším stránkám více méně slepí. Pokud by IT svět byl "novou ekonomikou" a dokázal nastavit ve svých centrech vyšší kvalitu života, mohli bychom možná mluvit o jakési přechodové fázi, která sice může vypadat negativně, ale směřuje k lepšímu zítřku. Bohužel, IT instituce už za sebou mají skoro 30 let stejně nekalých praktik a dopadů na kvalitu života, jako jakákoliv jiná korporace - proto bychom měli sejmout nepokrytě optimistické brýle zasněného futurismu a uznat, že dochází ke stejné míře zneužívání a obcházení, jak jsme na něj bohužel zvyklí od už existujících gigantů. Jak situaci řešit je zcela jiná otázka, ale rád bych upozornil, že IT svět není v těchto ohledech bohužel nijak výjimečný.

Joe Green, bývalý spolupracovník Marka Zuckenberga a dnes jeden z nejvlivnějších lobbystů v Silicon Valley, mluví o "IT jádru" společnosti jako o nastupující nejmocnější politické síle, protože postupně začíná ovládat a ovlivňovat všechny distribuční kanály informací i zboží. Bez podpory z "IT jádra" se tak žádný velký společenský projekt neobejde a v lecčems nepříjemná a nevyrovnaná kultura z kanceláří a zasedaček Silicon Valley prosakuje do každodenního života. S tím souvisí například ochota technologicko-informačního světa spolupracovat s vládami a velkými nadnárodními korporacemi na projektech, jejichž cílem je sledovat aktivity občanů a lépe předpovídat a usměrňovat společenské tendence. Spolupráce s NSA nebo Čínou jsou přitom jen malé ukázky špičky ledovce, protože drobných ústupků ze svých proklamovaných etických a bezpečnostních základů dělají tyto firmy denně tisíce. Eric Shmidt z Google shrnul propojení big data s nejasnými praktikami různých institucí jednoznačně: "Víme kde jste, víme kde jste byli. Víceméně víme, na co myslíte." Kombinace daňových úniků s rozbujelým lobbysmem je důkazem toho, že "IT jádro" hraje podle vlastních pravidel.

3) Dopad na místní obyvatelstvo

Na místech pro které je Silicon Valley modelem a kterých se po světě začíná objevovat čím dál tím víc, zcela zmizela střední třída. V 70. letech ji podle údajů o ročním příjmu tvořilo více než 60% populace (právě díky tomu vznikla veskrze pozitivní pověst této oblasti), v současnosti poměr střední třídy klesá pod 48%. Přitom se však zvyšuje počet technicky vzdělaných lidí - jen jsou jejich nároky a očekávání z hlediska IT firem příliš vysoké. Na čí straně je pravda (zda se převzdělaní lidé nedokáží přizpůsobit realitě, nebo zda se korporace snaží za každou cenu osamostatnit od již existujících struktur a oddělit od společenské zodpovědnosti) nejsem schopen rozhodnout - osobně ale vidím více ústupků na straně studentů a potenciálních zaměstnanců, kteří za prací cestují stále větší vzdálenosti, pracují stále více s menšími platy a jistotami.

Ačkoliv jsem zastáncem "zelených technologií", pokud jsou zaváděny inteligentně a tam, kde neexistuje lepší řešení, v Silicon Valley došlo k jedné z nejhorších implementací. Zelená řešení jsou volena bez ohledu na podmínky a následky, takže v oblasti zcela vymizely stavební a projektantské firmy. Z velké části jde o neschopnost těchto firem se přizpůsobit, ale čekat od nich přizpůsobení ve chvíli, kdy v oblasti vládne nadnárodní neofeudalismus bez zájmu o místní obyvatelstvo je bláznovství. Neexistuje vzájemná komunikace ani podpora, rozpadly se šance na rekvalifikaci nebo inovaci, kapitál jde do rukou elitních firem ze zahraničí, které se chlubí více svou značkou než kvalitou odvedené práce. Každá z nových zelených technologií (nejde o obyčejné solární články, jak je známe z našich krajin a které nám naše politická scéna tak dokonale znechutila) přitom vyžaduje neustálou a drahou údržbu, případně jejich výroba vyžaduje vzácné kovy jejichž těžba otevírá novou kapitolu samu o sobě. Na Silicon Valley je vidět rozdíl mezi "skutečně udržitelnými a zdravými zelenými technologiemi" a "zeleným technofetišismem" - skutečná zelená technologie se vyznačuje elegancí a biomimetikou (inspirací z přirozených přírodních procesů) stejně tak jako určitou dávkou nekompromisnosti (nejsou tak pohodlné, vyžadují změnu životního stylu). Zelený technofetiš se vyznačuje tím, že nijak nemění nezdravý životní styl člověka a spíše ho vykupuje svou zdánlivou zeleností. Efekt masového zavedení takových řešení je v lecčems horší, než technologie používané doposud, mimo jiné totiž způsobuje pomalý rozklad základní infrastruktury, kterou zatím ještě obyčejní lidé potřebují (výpadky dodávky energií, ztěží fungující veřejná doprava i logistika zboží a celkové podfinancování občanské obslužnosti dosahuje kritické úrovně).

Silicon Valley je také dlouhodobě nejlepší ukázkou takzvané "gentrifikace" (ze slova nižší šlechta), tedy masových developerských projektů jejichž cílem je změnit již existující ráz krajiny a měst tak, aby přilákal nerozlišenou masu bohatých "světoobčanů" a takzvaných "zlatých límečků". Gentrifikaci vidíme například i u nás, ale její rozsah a dopad na životy lidí si pořádně neumíme představit, protože jsme ji ve skutečné míře ještě nezažili. Nejblíže se na ni můžeme zajet podívat do Německa, nejstrašnější je v Indii a Africe, ale nejvydatnější a nejsilnější je právě v Silicon Valley - celé pláně luxusních bytovek s luxusními obchody, exkluzivními místy pro socializaci a téměř neexistující obslužností působí jako hnijící monokultura, stejná v každé zemi a v každém prostředí, kde se objeví. Mezi Tokyem, Johannesburgem, Berlínem nebo San Jose není díky gentrifikaci žádný rozdíl. Nejhorším efektem je však uniformita a dokonalé odříznutí lidí od sebe navzájem, zcela nové druhy psychóz a civilizačních chorob, likvidace místního rázu a složení společnosti. Silicon Valley se tak stává oblíbeným cílem výzkumů, které hledají odpovědi na to, co v moderním světě způsobuje sebevraždy a rozpady identity.

Šok ze Silicon Valley v mém případě dokončilo zjištění, že zde existuje i "The Jungle", největší soustředění bezdomovců v severní Americe. Nejde přitom jen o velikost této komunity, ale i o její zuboženost a nedostatek perspektivní péče. Podle sociálních pracovníků jde o unikátně oddělený a rostoucí fenomén, který nemá žádné vazby na místní společnost a jeho jedinými trvalými projevy je neustálý růst a zhoršování situace - jednoduše v Silicon Valley neexistuje žádný způsob, jak "Džungli" řešit, protože správní a rozvojové priority už dlouhá desetiletí směřují jinam.

4) Nejhorší možná reklama pro Singularitu

Mezi nejbohatšími a nejvlivnějšími lidmi v Silicon Valley najdeme obrovskou koncentraci takzvaných Singularistů, tedy lidí kteří věří, že lidstvo směřuje k dosažení "bodu, ze kterého není návratu" díky vzrůstající síle informačních technologií. V podstatě mluví o možnosti překonat biologická omezení člověka a dosáhnout další úrovně evoluce. Děsivé je, že v podání některých z těchto lidí jde o sektářství se všemi projevy... zároveň spojené s obrovským majetkem a vlivem na civilizaci. V jednom ze svých příštích článků se budu Singularitě věnovat zvlášť a do hloubky. Prozatím je potřeba říci, že má podle mého názoru jednu temnou stránku: Singularisté se upínají ke své představě budoucnosti natolik, že způsobují zhoršení kvality života v přítomnosti. Singularita je dle mého názoru velmi pozitivní vize s mnoha smysluplnými body, ale její slepé následování, které bují v Silicon Valley, mě děsí a dává celému tomuto "záblesku jedné z mnoha budoucností" extra dávku hořkosti.