Zajímavé. Čas od času je potřeba obrátit pyramidu na špičku, abychom se zbavili parazitů na jejím vrcholu. Myslím, že takový čas již nastal

Střední třídu chápu - částečně, ale ne zanedbatelně - že jsou to vlastníci "výrobních prostředků". Např. Jižní Korea je velmi úspěšná, ale tato část "střední třídy" se zmenšuje - 10 chaebolů ovládíá 80% Koreje. Takže posilování střední třídy (nemyslím bílé límečky) může být v souvislosti s vývojem výroby, produktivity, globalizace iluzorní. Prostě svět touto cestou nepůjde.

Je potřeba aby lidi pocítili znova to co jsou hodnoty. Dnes je vše pomalu zadarmo všichni mají všechno a nic. U nás je smrtící rovnostářství a běda když někdo převyšuje.

jaké hodnoty? co si pod tím pojmem představujete?

Postačí jedna věc, přestat se montovat a převychovávat společnost. Dnešní stav společnosti je vlastně vyvrcholením jednoho věku jež započal v 19 století tzv. Eugenikou.

Minulé století bylo stoletím inženýrství, ať ideologických, totalitních, humanistických, náboženských atd. Výsledek je kolem nás a dvě  světové války a jedna studená. 

Je nejdříve pochopit vlastně smysl a cestu samotné společnosti, jež je vlastně rozdílná od cesty jedince. Říká se tomu společenská biodiverzita a společenský ekosystém. 

Je potřeba říci i ono B, lidská osobnost není tu od narození, ale vzniká postupně a potřebuje různorodé podněty tak aby si vytvořila vzory, programy a chování, jinak řečeno charakter. Za C společnost je složena z duševně netvůrčí většiny jež je na instinktivní a sociální platformě a její smysl je evoluce a udržení našeho druhu v drsných podmínkách naší planety a nelítostného etnického soupeření.

Když tohle pochopíme a pochopíme, že zde u nás byla od roku 1938 cílená genocida na inteligenci ve všech oborech a postech ve společnosti a od roku 1948 doslovná likvidace, tak rok 1989 není kouzelný aby vrátil onu  společenskou biodiverzitu založenou na nerovnováze podmínek, potenciálu charakterů jedinců a udržení společnosti v určitém postavení vůči dalším a udržení vůči přírodním podmínkám.

Zdravá společnost má samoregulaci a je setrvačná. Lidský jedinec má tendenci v dostatku tíhnout ke stagnaci. Pak je tu daň společnosti, kdy nám něco dává a něco žádá. My jsme si vymysleli mýtus humanismu, který nás teď drtí.  Poslední věc každá společnost podléhá cyklům vývoje a její vývoj není konstantní a lineární. Většinu cyklus začíná z ponaučením z poslední krize, jež vytvoří potenciál a soubor hodnot a obnovení hodnot, ty jsou pak vtěleny třeba do ústavy. Poslední cyklus začal v roce 1945, krize v 60 letech, a určité obnovení v 90 letech.

Vekeré úvahy o dalším vývoji v intencích dosavadního sociologicko-politologického uvažování, které vychází z historického vývoje  euroatlantické civilizace, jsou k ničemu.  Nikdy v celé historii nebyla naše civlizace zasažena tak reálnou hrozbou zániku, jako je tak v současnosti. A můžeme si za to sami!

1) Vliv naší civlizace na  světové dění (ekonomika a politika)  se snižuje a nebude dlouho trvat a stane se bezvýznamnou. To znamená, že život v našich teritoriích ovládnou společenské  i politické prvky, na které se budeme jen obtížně adaptovat a už vůbec ne s pomocí politicko sociálních schémat, které dosud používáme.

2) Populační boom, ( za následujícíh padesát let se počet obyvatel země ztrojnásobí) , který je bez pandemie nebo ničivé světové války nebyhnutelný, postaví před obyvatele všech "tradičních" zemí otázky, na které z pozice konzervativní politologie i sociologie nebudou schopni najít odpověď.

3)Když budeme neustále vytěsňovat z našeho uvažování skutečné hrozby, které  naší civilizaci hrozí a budeme neustále jen uvažovat ve schématech pro důležitou většinu světa nepochopitelných a naprosto nezajímavých  (pravice, levice, třídní společnost, lidská práva, demokracie a pod.), budeme jen pasivně přihlížet našemu zániku.

Obávám se , že t.zv. stř.tř. ve skutečnosti neexistuje. Blíží se jí část st. zaměstnanců a část OSVČ. Jak by měla sama sebe obnovit je spíš toliko teorie a navíc systém tak není a asi dost dobře nemůže ani být nastaven.

Uvažujete o společnosti ve dvou geometrických útvarech, vždy však tvořících jeden celek.

Já se však domnívám, že je ve velmi pokročilém stádiu proces rozdělení společnosti  a obě oddělující se části spojuje jen velmi tenká spojnice. Pokud již nedošlo k rozdělení, tak (zatím) přetrvávající spojnice je v podstatě jen různorodá, nehomogenní sestava, je svou podstatou nespojující, jen historicky dožívající. I tato šíje mezi oběma pevninami je odsouzena k rozdělení a připojení se k jednomu z vytvořených celků.

Neprobíhá to jen v rovině ideálů, ale i v rovině materiální, společenské a ve výsledku zřejmě i teritoriální, což způsobuje globální nerovnováhu směřující k dramatickému střetu.