Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proti fanatickému Islámu prohráváme kvůli duchovnímu pokrytectví

16. 01. 2017 18:18:47
V nekonečné debatě o tom, jak se postavit islámskému terorismu, se stále častěji objevují hlasy, podle kterých je klíčem smysluplné obrany "návrat k židovsko-křesťanským hodnotám"... podle mě je to sebevražedná hloupost.

Abrahámské kulty jsou ze své podstaty henostické (víra v jednoho boha především), theistické (víra, že se bůh aktivně zajímá o dění v realitě) a silně roztříštěné do stovek denominací. Na první pohled jde o bohatý svět, ve kterém je dost prostoru pro dobro i zlo, ale to je podle mého názoru jen povrchní dojem. Většina věřících je nedostatečně informována o historii a duchovních základech své víry, o jejích dopadech na kvalitu života nemluvě. Náboženství je pro moderní věřící především otázkou společenské morálky a kulturní tradice, ve které není místo pro dlouhodobou kritiku a porovnávání. Stačí se však jen trochu začíst do základní kritiky náboženství a rychle začnou vyvstávat nelidské praktiky a každodenní zlo, které do lidského života každý abrahámský kult vnáší. V tomto článku tedy budu zastávat pozici, podle které se musíme abrahámských vlivů začít zbavovat, protože vytvářejí slepé body a falešnou atmosféru tolerance (nebo absolutní války), díky kterým jen zhoršujeme už tak nezvládnutou situaci. Nabízím pro začátek jen krátký úvod a doufám, že se mi podaří brzy navázat s konkrétnějším článkem.

Náboženská korektnost

Stejně jako politická korektnost působí jako žíravina v jakékoliv snaze o otevřenou debatu na témata národa, rasy, ekonomické rovnosti a směřování vývoje lidstva jako globální civilizace, náboženská korektnost nám brání podívat se střízlivýma očima na to, jaký má ve skutečnosti náboženství dopad na životy věřících. Nejčastějším argumentem je, že za krutost a pokrytectví abrahámských kultů přeci nemůže náboženství samo, ale nedokonalost a zkaženost některých věřících (vyvolaná většinou nějakou ekonomickou a ekologickou krizí). Lidé, kteří obhajují křesťanství tváří v tvář Islámu, buď nevidí, že mezi těmi nejsvětlejšími a nejtemnějšími stránkami obou náboženství vede přímá spojitost, nebo nechtějí přiznat, jak hluboké a hnusné jsou jejich společné základy. Pokud nám vadí ženská obřízka, proč nám nevadí mužská? Nebo pravoslavný křest? Kontroverzí a nechutností tohoto typu najdeme v abrahámských kultech (ale i v buddhismu a hinduismu, kam se snaží schovat stále více podvyživených lidí ze západu) nepočítaně. Skutečně si myslíme, že naši společnost tyto jevy neovlivňují a nerozehrávají řetězovou reakci, která pak dopadá na každého z nás?

Snaha o objektivní morální hodnoty

Ve světě, který prošel dvacátým stoletím (a který se nestačí divit, kam směřuje to současné) se věřící stále častěji snaží najít nové interpretace náboženství, které by dokázaly spoluexistovat s moderní kosmologií, NBIC komplexem, genetikou a kybernetikou. Z boha se tak stává téměř deistická tvořivá síla, která buď nemá naprosto žádný kontakt s realitou, nebo ji zajímá jen její určitá malá část. Tak jako tak působí snaha věřících hledat pevné morální základy stále zoufaleji, obzvlášť tváří v tvář realitě stále častějších skandálů. Vývoj ve filosofii a neurologii raději už věřící ani nekomentují, protože už ani nemají slova, jak se další fáze vývoje lidstva účastnit. Současně směřujeme k převratu všeho, co jsme za posledních několik tisíc let považovali za samozřejmé (díky fenoménům singularity a kolapsu), což ve věřících křísí představy milenialismu a konce stvoření, zatímco současnost vyžaduje především klid a pečlivé zamyšlení.

Racionalizace utrpení

Nejpalčivějším rozměrem abrahámských kultů, který je u Islámu v porovnání s židovsko-křesťanskou tradicí spíše podhodnocen, je naprostá slepota vůči skutečnému rozsahu a hloubce utrpení. Mám za to, že západní kultura utrpěla po setkání s abrahámským náboženstvím paralyzující šok, který donutil duchovní vývoj Evropy k úniku do různých undergroundů a skrytých snah o zachování alespoň nejzákladnějších střípků spirituální důstojnosti. Představa, že se lidské bytosti obklopené utrpením mají se svými nadějemi a modlitbami vztahovat k bohu, který je stvořil a nechal trpět, je znásilnění ducha pro které neexistuje spása (dochází k němu totiž za života, je tedy jedno, co se stane po smrti). Nekonečné snahy věřících znovu a znovu předkládat důvody, proč a jak není tato základní lidská zkušenost pravdivá, společně s chladnokrevným a neohleduplným prosazováním a následováním odvozených morálních konceptů, působí jako snaha zachytit se nějak zmatku a zhnusení, které v lidech současnost vyvolává. Skutečně chceme stavět své duchovní principy na donekonečna záplatovaných a historicky zdiskreditovaných ideologiích?

Bůh jako poslední záchrana

Náboženství zneužívá pospolitost, klid, naději a lásku jako rukojmí. Vysává hodnotu z každodenního života a pak ji prodává s vlastní značkou... Nedělá nám problém tento proces vidět u jiných náboženství, ale u těch "našich" jako kdyby neexistoval. Je jen otázka času, kdy takto vyhladovělý člověk, žijící v proměnlivé realitě plné zvyšující se komplexity a stále nových rizik, narazí ve svém životě na okolnosti, které vyžadují duchovní řešení. V takovou chvíli přispechá hned několik sekt (u nás nejčastěji abrahámských) a začnou s dlouhou kampaní vydírání a strašení kombinovanou s opatrným dávkováním již zmíněných ukradených (a řádně znásilněných) hodnot, jako je naděje a láska. Pokud se neumíme postavit skándály prolezlým církvím ani jednotlivým nebezpečným sektám (Jehovisté a další), jak chceme přežít kontakt s primitivními projevy Islámu? Není náhoda, že si k němu nachází cestu tisíce západních křesťanů - jde o efekt dlouhodobého spirituálního vyhladovění a izolace západní společnosti. Když už se najde pozitivní příklad člověka, kterému pomohlo některé z těchto náboženství nebo jeho odnoží, většinou k vysvětlení stačí jen krátké setkání s duchovním představitelem, který je za takovou kladnou změnu zodpovědný. Velmi brzy se ukáže, že vlastně nejde o nic jiného, než trochu respektu a snahy o pochopení (někdo má prostě "štěstí na kněze", ostatní jen prázdná slova).

Co tedy z náboženství a víry abrahámských kultů zbývá, pokud se na jejich fungování díváme z hlediska přímého dopadu na kvalitu života? Osobně jsem toho názoru, že i kdyby bůh existoval, máme už teď dostatek zkušeností a důkazů, že je to sadistický šílenec nebo běsnící zvíře. A pokud z debaty odsuneme otázky boha, zbývá podívat se na náboženství... ze kterých zbyl jen emocionální parazitismus a násilnické moralizování. Pokud nebudeme schopni analyzovat víru i z tohoto pohledu, bude nás svou schopností páchat zlo neustále překvapovat a každý fanatik bude o krok napřed.

Autor: Sebastian Chum | pondělí 16.1.2017 18:18 | karma článku: 21.54 | přečteno: 897x

Další články blogera

Sebastian Chum

Jehovisté jsou zhoubná sekta

Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Sebastian Chum

Strojová inteligence a singularita

Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.

23.2.2017 v 14:24 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 475 | Diskuse

Sebastian Chum

Zásadní změny planety v roce 2016

Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.

19.1.2017 v 13:35 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 732 | Diskuse

Sebastian Chum

NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...

Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...

17.1.2017 v 16:51 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 369 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Veverka

Volby 2017 - několik rad a jejich očekávané výsledky

Vážení spoluobčané, možná jste si všimli, že po kolapsu průzkumů při minulých volbách nyní agentury výrazně šetří výsledky a volební model obsahující počet mandátů jsem z poslední doby neobjevil žádný, takže Vám nabízím vlastní.

18.10.2017 v 5:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Alena Kulhavá

Jak je to s řepkou? Mluvila jsem přímo s Marianem Jurečkou z očí do očí.

Proč se zachovaly dotace do roku 2020? Jaké jsou plány dál? Jaká je řepka v krajině? Jak je to s pesticidy? Jak s podporu velkých a malých zemědělců? Jaké jsou postupy ministerstva zemědělství?

18.10.2017 v 0:55 | Karma článku: 5.68 | Přečteno: 128 |

Pavel Jurutka

Náboženství do škol? A co takhle Červenou Karkulku?

České školy prý musí vyučovat za jistých podmínek náboženství. V Německu chtějí socialisti debatovat o zavedení státních muslimských svátků a naše církve chtějí vrátit výuku náboženství přímo do školních osnov.

17.10.2017 v 23:04 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 229 | Diskuse

Bohumír Šimek

Pravda a lež opět

Je svoboda slova svobodou lhát? Není! Každý má být odpovědný za to, co říká. Přesto na internetu najdeš málo pravdy a převážně více lži! Ad: Pod palbou (Respekt 23/2016:34-35)

17.10.2017 v 21:51 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 248 | Diskuse

Richard Siemko

Kde se stala chyba

Oblíbená otázka stranických lídrů po volebním debaklu jejich stran. Kdo to bude tentokrát? Tady už ponechám prostor každému z vás.

17.10.2017 v 21:01 | Karma článku: 13.79 | Přečteno: 219 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3012

_



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.