Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...
Zatímco u jednotlivých jmenovaných oborů v takzvaném NBIC komplexu umíme alespoň rámcově odhadnout, kam směřují, jejich překryv a vzájemné násobení vytváří v blízké budoucnosti určitý "bod zlomu", za kterým si z dnešní pozice neumíme představit, co nás čeká.
Je trestuhodné, jak málo se o tomto fenoménu mluví, protože zatímco stále žijeme z velké části ve světě založeném na technosociálních základech z 19. století (dokonce i naše jaderné elektrárny stále pracují s Carnotovým cyklem, nemluvě například o urbanismu nebo vzdělávání), blížíme se k obrovským změnám. Zda k lepšímu, nebo k horšímu, je složitá otázka, na kterou se neodvažuji hledat odpověď... Přesto mám neodbytný pocit, že bychom se o obrovském zrychlení vědy a techniky měli bavit častěji a do větší hloubky. Přecijen není náhoda, že se neustále zhoršuje kvalita života dokonce i v bohatých zemích západního severu.
Pochopení, jak silný tlak působí na lidskou společnost "z blízké budoucnosti", by myslím mnohým z nás pomohlo lépe přijímat nejistoty a zmatek, které rozvoj NBIC přináší. Dalším důležitým důvodem, proč se s NBIC komplexem seznámit, je jeho schopnost výrazně ovlivnit jiné zásadní jevy v budoucnosti (singularita, kolaps, psychospirituální krize). Díky NBIC se totiž ukazuje, že naše odhady budoucího vývoje jsou nejen uzavřené do omezené škatulky klasicky chápaného ekonomického růstu a geopolitického tření mezi národními a korporátními celky, ale že například i naše praktické pokusy řešit ekologicko-ekonomické výzvy jsou ve srovnání s našimi teoretickými znalostmi velmi zaostalé.
O dopadu na možnosti řešení komplexních problémů, společenské zřízení, rozšíření lidských možností a rozvoj nových technologií (v podstatě o nové fázi evoluce) bychom myslím měli vědět co nejvíc.
Integrace, konvergence, synergie a tak dále...
Nanotechnologie dokáže ve své pokročilé podobě propojit většinu přírodovědných a inženýrských oborů, jak je známe, čímž pokládá první úhelný kámen NBIC komplexu. Biotechnologie přidává rozměr biomimetiky a možnosti poučit se z přírodou vyvinutých řešení a materiálů (včetně biomedicíny a genetiky). Informační technologie připojuje výpočetní a kontrolní sílu (včetně komunikačních principů). Kognitivní věda završuje komplex jeho navázáním na lidský mozek a další neurální sítě (neurologie).
Etika zásadních změn
Jak už je z výčtu asi jasné, na tak výrazné změny není lidská společnost ani zdaleka dostatečně připravena. Ztěží umíme zacházet se třemi největšími revolucemi minulého století (relativita, kvantová mechanika, teorie chaosu) a na dveře už klepe tucet dalších... Vyvstávají tak téměř neřešitelné otázky osobní svobody, soukromí, práva na sebeurčení a socioekonomické spravedlnosti, kterým se věnuje zoufale málo odborníků a politická sféra s nimi vůbec nepočítá (naopak pilně připravuje nepohodlnou půdu pro jakékoliv další smysluplné kroky vpřed). Dvě z nejzásadnějších debat na toto téma jsou "runaway civilization" a "species divide". První naznačuje, že výhody a výsledky aplikovaného NBIC komplexu budou dostupné jen velmi malé části lidstva, takže dojde ke vzniku "civilizace utržené ze řetězu", distribuované po celé planetě a téměř nezávislé na geopolitickém dění, jak ho chápeme (národní státy a nadnárodní korporace). Druhý pak předpokládá, že jakmile NBIC komplex dovolí některým lidem zasahovat do toho, co znamená být člověkem (včetně dědičnosti), rozdrolí se nám pod nohama jakákoliv ucelená představa a vzniknou desítky a stovky umělých fenotypů (nakonec vedoucí až ke vzniku nových druhů hominidů a zcela nesdělitelných kategorií lidské zkušenosti). Zajistit, aby při těchto procesech nedošlo ke katastrofickým zásahům do kvality života na planetě, si vyžádá dosud nevídaný důraz na veřejnou debatu, o politických změnách nemluvě.
Některé jednoduché aplikace NBIC komplexu
Doporučuji si pročíst zprávu vydanou americkou National Science Foundation z roku 2002 (CONVERGING TECHNOLOGIES FOR IMPROVING HUMAN PERFORMANCE), která se pokouší alespoň rámcově odhadnout, co nástup NBIC znamená a jaké jsou naše možnosti ve snaze se na něj připravit. Některé z možných aplikací, zkoušených už dnes, jsou:
- Přímé možnosti propojení mozku a stroje
- Pohodlné senzory a miniaturizované počítače schopné sledovat (a upravovat) zdravotní stav jednotlivce
- Roboti a autonomní software schopný spoluúčasti ve složitých lidských otázkách jako je motivace a osobnost
- Zrychlené učení a rozšíření možností těla i mysli, včetně rychlejší a spolehlivější komunikace schopné překonávat kulturní a jazykové rozdíly
- Nové materiály a metody průmyslové výroby (včetně chytrých hmot a metamateriálů)
- Nové nástroje, orgány, systémy a organismy
- Prolnutí virtuality a aktuality (kombinovaný prostor)
Pro jednoduchost (a pro představu, kam směřujeme) nabízí studie tento popis NBIC komplexu: "Pokud něco dokáže zformulovat kognitivní věda, dokáže to nanotechnologie vyrobit, biotechnologie aplikovat a informační technologie monitorovat a řídit."
