Analýza dat po čtyřiceti letech říká, že se blížíme k limitům civilizačního růstu
Zpráva zvaná Limits to Growth vyšla roku 1972 a vychází z počítačového modelu WORLD3, který porovnává několik základních civilizačních systémů (zemědělství, průmysl, populace, neobnovitelné zdroje, znečištění) s předpokládanou dostupností planetárních zdrojů. Model ukazuje několik různých scénářů, z nichž současnosti nejvíce odpovídá takzvaný "standard run", neboli běh civilizace bez jakéhokoliv pokusu krizi předejít nebo ji řešit. Zpráva je ke stažení zde, přímý odkaz na pdf soubor je zde a bližší pohled do struktury modelu nabízí tato stránka.
Závažnost předpovědí potvrdila dávka nových dat o 30 let později, současné porovnání o 40 let později pak přineslo ještě výraznější zpřesnění: Planeta Země nejen, že není schopna unést současné nároky naší civilizace, ale v mnoha bodech jsme na tom ještě hůř, než model WORLD3 předpokládal. Naše nároky musíme co nejdříve dramaticky snížit, jinak kromě krize ekologické a humanitární rychle přijde i krize zdrojová.
Zprávu vydal think-tank Club of Rome (členem byl i Václav Havel), jehož cílem je identifikovat a analyzovat nejzásadnější problémy, kterým čelí lidstvo jako celek.
Pro shrnutí uvedu zjednodušeně výsledky Limits to Growth, aktualizované o nová data:
- Získávání nových zdrojů je čím dál tím dražší, takže model očekává zhruba od roku 2015 postupné snižování průmyslových aktivit a nestabilitu globální ekonomiky.
- Znečištění (do kterého model započítává i globální oteplování) začíná postupně měnit populační rozložení na planetě a zdražuje produkci potravin. V následujících desetiletích se tak vlivem migrační a ekologické krize postupně sníží kvalita života vyspělých zemí zhruba na úroveň první poloviny 20. století.
- Výsledkem souhry různých komplexních problémů a v závislosti na schopnosti mezinárodních institucí na ně reagovat se od dvacátých let 21. století začne snižovat populace, rychlostí 500 milionů lidí každých 10 let.
- Neznámé vlivy, které model není schopen brát v potaz a které mohou situaci zásadně změnit k horšímu nebo lepšímu, jsou větší vojenské konflikty a nové mezinárodní snahy.
Vize nastíněná v Limits to Growth je zajímavá především svou srozumitelností a logickou posloupností závěrů. Našlo se samozřejmě mnoho kritických hlasů, které ji považují za nepřesnou, samotní autoři ale uvádějí, že jde pouze o varování a nikoliv o dokonalou předpověď budoucnosti. Za výrazného kritika považuji například Vaclava Smila, působícího na univerzitě v kanadském Winnipegu, který mimo jiné upozorňuje na to, že model WORLD3 neuvažuje možnosti náhrady některých neobnovitelných zdrojů, případně racionalizaci využití energie celkově (Smilovu pohledu na současnou situaci se budu věnovat v některém z příštích článků, mezitím doporučuji jednu z jeho přednášek).
Ačkoliv tedy různých kritik Limits of Growth není málo a model zdaleka není takový, jak by si jeho autoři přáli, v základních obrysech popisuje situaci až děsivě přesně. Toho si všimli především členové výzkumného týmu australské univerzity v Melbourne, která v roce 2014 pod vedením Grahama Turnera vydala studii Is Global Collapse Imminent? (ke stažení zde). Ta k původním datům přidává například i výsledky studií OSN a dalších mezinárodních institucí, energetických koncernů i univerzit. Podle Turnera je užitečnější a moudřejší začít se na kolaps připravovat, spíše než se snažit mu předejít (v současnosti samozřejmě neděláme ani jedno) a jako doplnění doporučuji jeho shrnutí situace v tomto rozhovoru.
Jak přesně zatím model z Limits of Growth odpovídá skutečnosti?
Předpokládaný scénář nazvaný Standard Run, značený tečkovanou linkou, překvapivě přesně odpovídá údajům z let 1970 až 2010 (plná linka).
Jeden z autorů původní studie Limits to Growth, Jorgen Randers, vydal v roce 2012 knihu, ve které model aktualizuje a jeho chmurné výsledky vidí jako příležitost pro celé lidstvo k přehodnocení toho, co vlastně má naše civilizace splňovat: Má se skutečně slepě snažit o nekonečný růst, nebo spíše o inteligentní a udržitelné zvyšování kvality života?
Randers navrhuje i nutné kroky k tomu, aby se lidstvo s kolapsem vyrovnalo co nejsmysluplněji, které bohužel dnes v roce 2015 působí naprosto nereálně:
- Snížení porodnosti, nejlépe postupným zvýšením kvality života
- Zrychlení odklonu od uhlí, ropy, zemního plynu a dalších neobnovitelných zdrojů
- Zavedení co nejčistší energetické infrastruktury v rozvojových zemích
- Podpora institucí, které budou schopny argumentačně čelit krátkodobým řešením založeným na populismu a katastrofismu v jednotlivých národních státech
Sebastian Chum
Radostná zpráva o konci křesťanství a dalších výjimečnostech naší doby
Tento text je: Konspirační hypotéza, teleologická poznámka, ontologická fikce a rituál magického naturalismu.
Sebastian Chum
Jehovisté jsou zhoubná sekta
Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...
Sebastian Chum
Strojová inteligence a singularita
Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.
Sebastian Chum
Zásadní změny planety v roce 2016
Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.
Sebastian Chum
NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...
Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...
Sebastian Chum
Proti fanatickému Islámu prohráváme kvůli duchovnímu pokrytectví
V nekonečné debatě o tom, jak se postavit islámskému terorismu, se stále častěji objevují hlasy, podle kterých je klíčem smysluplné obrany "návrat k židovsko-křesťanským hodnotám"... podle mě je to sebevražedná hloupost.
Sebastian Chum
Ve válce o svobodu slova nám Věra Jourová dělá ostudu
Paní Věra (ANO) je eurokomisařkou nádherně Orwellovské komise pro "Spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví". Má smělé plány, ze kterých mi běhá mráz po zádech...
Sebastian Chum
PizzaGate, část druhá: Kdo může za první výstřel?
4. prosince se muž motivovaný amatérským vyšetřováním aféry PizzaGate vydal do restaurace Comet Ping Pong ve Washingtonu a vystřelil po jednom ze zaměstnanců.
Sebastian Chum
PizzaGate, část první: Ať už jde o pedofilii nebo ne, média selhala
První z článků o složitém tématu PizzaGate - co můžeme říct už teď je, že většina médií netuší, jak s podobně vážnými zprávami zacházet.
Sebastian Chum
Přijetí uprchlíků nás zmrzačí, odmítnutí nás zabije
Zamyšlení nad tím, jaké vlastně máme možnosti tváří v tvář zhoršující se situaci... Současná veřejná debata nikam nesměřuje, mezitím ale lidé stále trpí.
Sebastian Chum
Začíná Antropocén, nová "lidská éra" planety Země?
Člověk by si možná měl uvědomit, jak silným vlivem ve skutečnosti je... V tomto článku se pokusím uvést zásadní pojmy debaty o uvažovaném historickém mezníku, sahající od duchovna po geologii.
Sebastian Chum
Kolaps: Někteří z nás mají jasno
Lidská civilizace trpí pod trojnásobným tlakem krize „tří E“, tedy provázaného rozpadu ekologických, energetických a ekonomických systémů, což se projevuje dál v krizích politických i humanitárních.
Sebastian Chum
Jakou budoucnost vytváříme? Debata 21. století
V roce 2009 patřilo nejmajetnějšímu 1% lidí celkem 44% bohatství na planetě. V roce 2015 už to bylo 48% a tento rok se pravděpodobně dostaneme přes děsivou hranici 50%. Skutečnost, že 99% lidských bytostí na planetě má k dispozici pouze 50% všeho majetku a klíčových zdrojů, se tak stává jednou z největších překážek důstojné kvality života a zlomovým bodem ve vývoji velké debaty 21. století... Jakou budoucnost vytváříme?
Sebastian Chum
Pražský podzim je tady (zápisky 17.11. 2014)
Včera jsem se celý den procházel po městě a sledoval, jak různé skupiny lidí zachází se vzpomínkou na rok 89. Od rozohněných "zemanovin" přes bezzubé politické projevy a spektákl "sametového fetiše" až po nadějné zakončení večera v jedné ze zapomenutých pražských kaváren... byl to celkově smutný den, podzimní ve všech smyslech toho slova. Melancholie, marnost, bezmoc a strach na pozadí křečovitě veselých světel a koncertů. Uvádím jen mírně upravený zápis toku myšlenek.
Sebastian Chum
Osamělost se stává vážným společenským rizikem
Kdybychom měli naši dobu nějak nazvat, nebudou nám stačit termíny začínající na předponu post- (je jich příliš mnoho a další stále přibývají, od postkapitalismu a postmodernismu po posthumanismu a postdemokracii). Existuje jedna charakteristika současné éry, která ji odděluje od předchozích, a totiž téměř nezastavitelný růst pocitu samoty. Pomalu se ukazuje, že lidské bytosti ve světě samoty rychle chřadnou nejen fyzicky a psychicky, ale i jako společnost - jsme náchylnější k manipulaci, rychleji se vystrašíme, věříme lžím které nám dovolují přežívat ze dne na den a častěji podlehneme i autoritám, jejichž mandát nemáme racionální důvod uznávat. Pokusím se zamyslet nad tím, kde se tato míra samoty bere, jaké jsou její dopady a také co a proč bychom se s ní měli pokusit udělat.
Sebastian Chum
Změňme pohled na bohatství – čeká nás společenský šok
Složité téma společenské nerovnosti je myslím jedním ze zásadních problémů současnosti, protože pokud se s ním nedokážeme jako civilizace popasovat, bude ovlivňovat naši schopnost řešit všechny ostatní výzvy budoucnosti. Můj pokus o zpracování tohoto tématu vychází z přesvědčení, že je dobré alespoň o něm mluvit a psát, i když moje vědomosti a zkušenosti zdaleka nestačí. Mám však neodbytný pocit, že v současnosti nestačí vědomosti a zkušenosti žádného jednotlivce.
Sebastian Chum
Gaza: Náboženský konflikt a důležitost nového pohledu.
Lidé nechtějí uznat, že jde o nábožensky motivovaný konflikt, přesto jsou spojitosti mezi judaismem a sionismem i mezi islámem a džihádismem naprosto jasné. Hnutí Hamás se otevřeně hlásí k nenávisti vůči židovské víře a židovské komunitě. Vzhledem k tomu, co se dnes děje v Sýrii (diktátor Abbás) a v okolí Iráku (extremistická organizace ISIS), kde dochází k zabíjení muslimů muslimy po tisících, není tak trochu překvapivé, jak silně se islámský svět zaměřuje na Izrael? Srovnání počtů obětí je zarážející. Je myslím zcela zásadní uznat, že jde o nábožensky motivovaný konflikt a tudíž konflikt postavený na základech připomínajících spíše středověk než 21. století. Skutečně nepřijde nikomu směšné v novověku zakládat stát na náboženských základech?
Sebastian Chum
Politický mozek - nakolik hrají v našich názorech roli geny?
Politický názor je možná stejně daný, jako zda píšete levou nebo pravou rukou. Výzkumy snažící se najít spojitost mezi genetikou a politikou jsou stále častější a objevují se především v předvolebním období. Kognitivní věda přišla v posledních letech s tolika zajímavými objevy o lidském mozku a myšlení, že kdybychom je měli všechny aplikovat, nezůstane z naší civilizace kámen na kameni. Oblast politiky je ale obzvlášť citlivá k manipulaci a má moc přímo vědecký výzkum v nějaké podobě zavádět do každodenního života - proto jsem se rozhodl na ni zaměřit.
Sebastian Chum
Globální oteplování, část druhá: Pryč s klimatickou změnou!
Tento rok jsme zažili nejteplejší květen v zaznamenaných dejinách a zároveň atmosféra překonala kritickou hladinu 400 jednotek CO2 na 1 milion. Proč tedy stále používáme nejasný termín "klimatická změna"?
Sebastian Chum
Cesty k nové veřejné debatě: Mýty západní kontrakultury
V mnoha ohledech je velkou výhodou západní civilizace to, že aktivně nepotírá kritiku a protinázory, což jí dává obrovskou výhodu oproti méně svobodným společnostem. Bohužel v posledních letech tuto schopnost vnímat komentáře zevnitř, ať už jsou jakkoliv nepříjemné nebo neinformované, pomalu ztrácíme. V tomto článku se proto chci zamyslet nad tím, jakou chybu možná dělají samotní kritici a oponenti uvnitř Západu, kteří často upozorňují na vážná a důležitá témata, ale nedaří se jim formulovat své výhrady tak, aby jim byla věnována náležitá pozornost. Až příliš často totiž lidé berou kritiku jako zradu a palbu do vlastních řad, podezřívají komentátory a kritiky z arogance, pokrytectví, neusměrněného bourání tradic nebo jednoduše zoufalství z vlastní životní situace. V čem tedy dělají důležité vnitřní hlasy chybu?
předchozí | 1 2 | další |